autorka: Maria Pavlova, TI–Bulharsko
Ochrana oznamovatelů v Evropské unii se vyvinula v klíčový prvek právního rámce zaměřeného na ochranu veřejného zájmu a posilování právního státu. Osoby, které upozorňují na porušování práva, jako je korupce, podvody nebo zneužití moci, přímo přispívají k prosazování právních norem tím, že odhalují jednání, která by jinak mohla zůstat skrytá. Jejich ochrana proto není pouze otázkou politického rozhodnutí, ale právní nutností pro efektivní fungování protikorupčních mechanismů.
Toto uznání se odráží v přijetí směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Směrnice stanoví minimální standardy napříč členskými státy, včetně povinnosti zřídit bezpečné oznamovací kanály, zajistit důvěrnost a poskytovat ochranu před odvetnými opatřeními. Jejím cílem je usnadnit oznamování protiprávního jednání a tím posílit dodržování práva EU.
Vývoj od vstupu směrnice v platnost však ukazuje, že samotná existence právního rámce nezaručuje jeho efektivní prosazování.
Index vnímání korupce jako ukazatel účinnosti práva
Index vnímání korupce (CPI), vypracovaný organizací Transparency International, představuje široce uznávaný nástroj pro hodnocení míry vnímané korupce ve veřejném sektoru. Ačkoliv nejde o přímé měřítko dodržování práva, poskytuje důležitý indikátor účinnosti protikorupčních rámců v praxi.
V období 2019–2025 data CPI ukazují na obecnou stagnaci v rámci Evropské unie, což naznačuje omezený pokrok v boji proti korupci navzdory zavedení nových právních nástrojů, včetně směrnice (EU) 2019/1937
Zpráva Liberties Rule of Law Report 2025 identifikuje několik společných problémů v zemích jako Bulgaria, Czech Republic, Greece, Romania a Spain, které ovlivňují protikorupční úsilí i ochranu oznamovatelů.
Zaprvé, v mnoha těchto zemích dochází ke stagnaci reforem – právní změny jsou sice přijímány, ale nevedou k reálnému zlepšení v praxi.
Prosazování protikorupčních pravidel zůstává slabé. Vyšetřování jsou často pomalá, sankce nejednotné a kontrolní orgány mohou postrádat nezávislost nebo dostatečné zdroje.
Přetrvávají také obavy o nezávislost justice, včetně politických tlaků a strukturálních slabin, které podkopávají důvěru v právní systém.
Dalším zásadním problémem je omezená implementace doporučení EU – řada reforem je odkládána, opakovaně přepracovávána nebo realizována pouze částečně.
A konečně přetrvává rozpor mezi právními předpisy a praxí. Ačkoli existují právní rámce včetně ochrany oznamovatelů, v praxi často nejsou plně účinné. To je umocněno nízkou důvěrou veřejnosti a prostředím, které může odrazovat od oznamování protiprávního jednání.
Tyto výzvy poukazují na problém, že bez účinného vymáhání práva a silných institucí nestačí samotná právní ochrana k omezení korupce nebo k zajištění skutečné ochrany oznamovatelů.
Z právního hlediska to vyvolává obavy ohledně praktické účinnosti (effet utile) směrnice a míry, v jaké jsou její cíle realizovány na vnitrostátní úrovni.
Srovnávací přehled vývoje CPI (2019–2025)
Analýza skóre CPI v členských státech účastnících se projektu Voice Guard – Bulharsku, České republice, Rumunsku, Řecku, Španělsku a Lucembursku – ukazuje rozdílné výsledky při provádění protikorupčních opatření.
Index CPI hodnotí 182 zemí a území po celém světě podle vnímané úrovně korupce ve veřejném sektoru. Výsledky jsou uváděny na stupnici od 0 (vysoce zkorumpované) do 100 (velmi čisté).
Členské státy vykazující relativní pokrok
Řecko
2019: 48| 2020: 50 | 2021: 49 | 2022: 52 | 2023: 49 | 2024–2025: 49
Česká republika
2019: 56 | 2020: 54 | 2021: 54 | 2022: 56 | 2023: 57 | 2024–2025: 56–57
Tyto trendy naznačují určitou míru souladu mezi legislativními reformami a jejich praktickým uplatňováním, i když zlepšení zůstávají omezená.
Členské státy vykazující stagnaci
Rumunsko
2019: 44 | 2020: 44 | 2021: 45 | 2022: 46 | 2023: 46 | 2024: 46 | 2025: 45
Španělsko
2019: 62 | 2020: 62 | 2021: 61 | 2022: 60 | 2023: 60 | 2024–2025: 60
Absence významného pokroku v těchto jurisdikcích vyvolává otázky ohledně účinnosti transpozice a prosazování směrnice, jakož i ohledně širší integrity vnitrostátních systémů boje proti korupci.
Bulharsko – členský stát vykazující stagnaci a pokles
2019: 43 | 2020: 44 | 2021: 42 | 2022: 43 | 2023: 45 | 2024: 43 | 2025: 40
Vysoce výkonná jurisdikce
Lucembursko
2019: 80 | 2020: 80 | 2021: 81 | 2022: 77 | 2023: 78 | 2024–2025: ~78–80
Ačkoli si Lucembursko udržuje vysoké hodnocení v indexu CPI, nedostatek dalšího zlepšení odráží širší celoevropský trend omezeného pokroku.
Právní výzvy při provádění směrnice (EU) 2019/1937
Navzdory závazné povaze směrnice odhalilo její provádění v členských státech několik strukturálních a právních nedostatků:
1. Opožděná a neúplná transpozice
Několik členských států neprovedlo transpozici směrnice ve stanovené lhůtě, což vyvolalo obavy ohledně dodržování povinností EU podle článku 288 SFEU.
2. Nedostatky v mechanismu prosazování
V několika jurisdikcích sice formálně existují ochranná opatření, ale chybí jejich účinné prosazování. To podkopává cíl směrnice, jímž je zajištění skutečné a účinné ochrany před odvetnými opatřeními.
3. Institucionální omezení
Příslušné orgány odpovědné za přijímání a vyšetřování oznámení často postrádají dostatečnou nezávislost, odborné znalosti nebo zdroje, což ovlivňuje jejich schopnost zajistit náležité následné kroky.
4. Právní nejistota a roztříštěnost
Rozdíly v národních prováděcích opatřeních vedly k nesrovnalostem v rozsahu a úrovni ochrany, což potenciálně podkopává cíl směrnice, jímž je harmonizace.
5. Odrazující účinek na podávání oznámení
Trvalá rizika odvetných opatření a nedostatečná důvěra v institucionální záruky přispívají k odrazujícímu účinku, což omezuje praktické využívání mechanismů pro podávání oznámení.
Právní souvislost mezi ochranou oznamovatelů a účinností boje proti korupci
Z právního hlediska funguje ochrana oznamovatelů jako donucovací mechanismus, který doplňuje tradiční regulační a dohledové systémy. Tím, že umožňuje jednotlivcům oznamovat porušení předpisů, usnadňuje odhalování a sankcionování protiprávního jednání.
Pokud je taková ochrana neúčinná, dochází k narušení řetězce vymáhání práva:
- porušení zůstávají neohlášena,
- orgány nejsou schopny jednat a
- právní normy nejsou účinně dodržovány.
Stagnaci skóre CPI v celé EU lze proto interpretovat jako ukazatel nedostatků v tomto řetězci vymáhání práva.
Směrnice (EU) 2019/1937 představuje významný pokrok v právním rámci EU pro ochranu oznamovatelů a podporu transparentnosti. Její účinnost však v konečném důsledku závisí na řádném provedení, důsledném uplatňování a důsledném vymáhání na vnitrostátní úrovni.
Přetrvávající problémy související s korupcí, jak je odrážejí údaje CPI, ukazují, že pouhá existence právních norem nestačí. Účinná ochrana oznamovatelů je nezbytnou podmínkou pro zajištění dodržování protikorupčních zákonů a pro ochranu veřejného zájmu.
V této souvislosti není posílení provádění a vymáhání opatření na ochranu oznamovatelů pouze otázkou dodržování právních předpisů, ale také předpokladem pro důvěryhodnost a účinnost širší protikorupční strategie Evropské unie.
Odkazy
Civil Liberties Union for Europe (2025), Zpráva o svobodách a právním státu 2025
Transparency International (2019–2025), Index vnímání korupce
