2 listopadu, 2026

Ochrana těch, kteří se ozývají, je odpovědností nás všech: Projekt VoiceGuard završil školení ve Španělsku, kterého se zúčastnilo 44 odborníků

Projekt VoiceGuard dokončil své školicí semináře ve Španělsku, které pořádal náš partner FIBGAR. Obě série seminářů byly určeny pro osoby, které spravují kanály pro podávání oznámení, […]
2 listopadu, 2026

VoiceGuard sdružuje 42 odborníků na školení v oblasti ochrany oznamovatelů v Rumunsku

V září 2026 uspořádala organizace Transparency International Romania v rámci evropského projektu VoiceGuard online školení. Akce přilákala 42 účastníků z veřejných institucí, soukromých společností, organizací občanské […]
2 listopadu, 2026

VoiceGuard v Řecku: v popředí zájmu stály praktické otázky týkající se vyřizování hlášení

V období od 1. září do 9. října 2026 uspořádala společnost MD Brainnovation pět školení o VoiceGuard v řeckém jazyce: čtyři online sezení prostřednictvím Google Meet […]
2 listopadu, 2026

VoiceGuard: český seminář ukázal, že samotná existence kanálu pro podávání podnětů nestačí

Ve dnech 24.–25. září 2026 uspořádala organizace Oživení dvoudenní online seminář VoiceGuard pro přibližně 40 odborníků z českých organizací zabývajících se ochranou oznamovatelů a fungováním interních […]
2 listopadu, 2026

Praktické znalosti pro účinnější ochranu oznamovatelů v Bulharsku

Celkem 58 zástupců veřejných institucí, podniků a občanské společnosti se zúčastnilo školení o ochraně oznamovatelů, které ve dnech 8., 13. a 14. října 2026 uspořádala organizace […]
18 září, 2026

FIBGAR uspořádal první školení v rámci projektu VoiceGuard zaměřená na ochranu oznamovatelů

V rámci vzdělávacích aktivit projektu VoiceGuard uspořádala organizace FIBGAR první školení zaměřená na ochranu oznamovatelů a posílení organizační kultury založené na integritě.  Bezplatných online školeních se […]
22 května, 2026

Organizace FIBGAR představila výsledky analýzy potřeb projektu VoiceGuard na 2. kongresu o integritě a ochraně oznamovatelů

Carmen Coleto, projektová manažerka organizace FIBGAR, se tento týden zúčastnila 2. kongresu o integritě a ochraně oznamovatelů, který se konal na Pedagogické fakultě UNED v Madridu. Jako zástupkyně konsorcia představila hlavní závěry analýzy potřeb pro projekt VoiceGuard, který je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu „Občané, rovnost, práva a hodnoty“ (CERV).  Projekt VoiceGuard vznikl s cílem řešit dobře známý strukturální problém v oblasti veřejné integrity: roztříštěnost a nesrovnalosti při provádění směrnice (EU) 2019/1937 vedou k radikálně nerovnému rámci ochrany v závislosti na členském státě, ve kterém se oznamovatel nachází. Šest analyzovaných zemí provedlo směrnici se zpožděním a s různými přístupy. Všechny vyžadují interní kanály pro podávání oznámení v organizacích s 50 a více zaměstnanci, liší se však v přístupu k anonymitě – Španělsko, Řecko a Rumunsko ji umožňují; Česká republika ji omezuje –, v uplatňovaných sankcích, v dozorových orgánech a v rozsahu ochrany. Tato nejednotnost není pouhým detailem: přímo ovlivňuje strategie, které oznamovatelé volí.  Prezentace nastínila závěry prvního významného výstupu projektu: analýzy potřeb, vycházející z hloubkových rozhovorů se šestnácti oznamovateli v šesti členských státech a z fokusních skupin s třiceti dvěma odborníky poskytujícími podporu – právníky, psychology, soudci, úředníky a zástupci občanské společnosti –, doplněné kvantitativním validačním dotazníkem.  Závěry jsou přesvědčivé. Pro většinu dotazovaných není nahlášení nesrovnalosti otázkou ojedinělých byrokratických selhání: znamená to profesní zničení, psychické trauma a systémové zanedbávání. Data odhalují tři opakující se vzorce, které se projevují bez ohledu na analyzovanou zemi.  První zjištění se týká období před samotným oznámením. Rozhodnutí oznámit nekalé jednání zřídka vychází z uvážlivého procesu v bezpečném prostředí. Dominantními motivy jsou odmítnutí podílet se na protiprávních činnostech a vnímání toho, že mlčení se rovná spoluvině. Tomuto impulsu však stojí v cestě dvě překážky: strukturální informační mezera – mnoho oznamovatelů nezná svá práva ani dostupné kanály – a všeobecná nedůvěra k interním mechanismům pro oznamování, které jsou vnímány jako spjaté s vedením organizace. Hypotéza se potvrzuje: prostředí důvěry a strukturální nezávislost kanálu nejsou pouze žádoucími atributy systému, […]
31 března, 2026

Ochrana oznamovatelů v EU často selhává, ukazuje nová analýza projektu VoiceGuard

Nová analýza potřeb oznamovatelů, kterou dnes zveřejnil tým projektu VoiceGuard, ukazuje, že je nutná zásadní změna v tom, jak je ochrana oznamovatelů chápána i uváděna do praxe. Lidé, kteří upozorňují na protiprávní jednání, hrají klíčovou roli při odhalování korupce a dalších forem pochybení, které ohrožují veřejný zájem.  Svými oznámeními přispívají k ochraně lidských životů i veřejných prostředků. Přesto však často čelí závažným osobním rizikům, včetně ztráty zaměstnání, šikany na pracovišti nebo omezení budoucích profesních příležitostí. Ochrana oznamovatelů před nespravedlivými následky, včetně odvetných opatření, diskriminace a dalších forem postihu, zvyšuje ochotu lidí upozorňovat na protiprávní jednání. Zároveň zvyšuje pravděpodobnost, že bude takové jednání odhaleno, zastaveno a potrestáno. Ochrana lidí, kteří na pochybení upozorňují, je proto zásadní pro posilování dodržování práva.     Výzkum projektu VoiceGuard ukazuje na konkrétní problémy, s nimiž se lidé oznamující protiprávní jednání setkávají. Týkají se zejména fungování oznamovacích kanálů, dostatečnosti ochranných opatření, dostupnosti podpůrných služeb a skutečné účinnosti právního rámce v praxi.     Zjištění shromážděná v šesti členských státech EU ukazují 3 hlavní oblasti systémového selhání.     Za prvé, interní oznamovací kanály často fungují jen jako formální kulisa, která vytváří falešný dojem souladu s pravidly, ale ve skutečnosti je provázena procedurální nepřátelskostí. Oznámení tak mizí v jakési „černé díře“ institucionálního mlčení, což podkopává důvěru oznamovatelů. Tato procedurální nepřátelskost přitom není jen pasivním nezájmem, ale často představuje první krok v širší strategii odvety.     Za druhé, odveta vůči oznamovatelům má jen zřídka podobu jediného kroku, například propuštění. Často jde o promyšlenou strategii zaměřenou na profesní i psychické zničení jednotlivce. První reakcí organizace mnohdy není prošetřit oznámení, ale zpochybnit samotného oznamovatele. K tomu využívá taktiky přizpůsobené jeho profilu tak, aby co nejvíce zasáhly jeho zranitelná místa.     Za třetí, celý systém ochrany oslabuje zásadní strukturální problém: spoléhá především na řešení až ve chvíli, kdy už ke škodě došlo.    Odborníci upozorňují na vážný nesoulad mezi rychlostí odvetných opatření a pomalostí spravedlnosti. I když se oznamovatel později domůže práva, bývá toto vítězství často jen symbolické, protože přichází až poté, co už byla škoda napáchána.Toto systémové selhání má závažné lidské dopady. Osobní zkušenosti oznamovatelů ukazují, že běžnou součástí odvetných praktik bývá sociální izolace, […]
✕